Hajdúhadház
Hajdúhadház (do roku 1870 jen Hadház) je město ve východním Maďarsku v župě Hajdú-Bihar, těsně u hranic župy Szabolcs-Szatmár-Bereg. Nachází se asi 11 km severně od Debrecínu a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 12 669 obyvatel. Podle údajů z roku 2001 zde bylo 89 % obyvatel maďarské a 11 % romské národností.
Podle archeologických průzkumů byla lokalita dnešního Hajdúhadházu osídlena již v době měděné. Byly nalezeny také sarmatské artefakty z období stěhování národů. Na západ od osady prochází stezka Csörszských příkopů, známých také jako Ördögars, postavená Sarmaty v letech 324 až 337 a obklopující tuto část Panonské nížiny. Během příchodu Maďarů do Karpatské kotliny se zde usadily kmeny Kabarů. Obec je poprvé zmíněna v roce 1312. Některé vesnice, které v lokalitě existovaly, zanikly během turecké okupace.
Nějakou dobu zde pobýval na počátku 17. století také Štěpán Bočkaj. V roce 1876 byl Hajdúhadház městem s vlastním zastupitelstvem, stal se součástí župy Hajdú v rámci Zalitavska. O statut města přišel v roce 1891 a opět jej nějakou dobu držel v letech 1924 až 1934. Během druhé světové války se počet obyvatel pohyboval okolo třinácti tisíc lidí a tak se udržel až do první poloviny 21. století.
Podle archeologických průzkumů byla lokalita dnešního Hajdúhadházu osídlena již v době měděné. Byly nalezeny také sarmatské artefakty z období stěhování národů. Na západ od osady prochází stezka Csörszských příkopů, známých také jako Ördögars, postavená Sarmaty v letech 324 až 337 a obklopující tuto část Panonské nížiny. Během příchodu Maďarů do Karpatské kotliny se zde usadily kmeny Kabarů. Obec je poprvé zmíněna v roce 1312. Některé vesnice, které v lokalitě existovaly, zanikly během turecké okupace.
Nějakou dobu zde pobýval na počátku 17. století také Štěpán Bočkaj. V roce 1876 byl Hajdúhadház městem s vlastním zastupitelstvem, stal se součástí župy Hajdú v rámci Zalitavska. O statut města přišel v roce 1891 a opět jej nějakou dobu držel v letech 1924 až 1934. Během druhé světové války se počet obyvatel pohyboval okolo třinácti tisíc lidí a tak se udržel až do první poloviny 21. století.
Mapa - Hajdúhadház
Mapa
Státní území - Maďarsko
 |
 |
| Maďarská vlajka | |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| HU | Maďarština (Hungarian language) |